PŘEHLED NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V MPZ HORAŽĎOVICE | MĚSTSKÝ ÚŘAD HORAŽĎOVICE

Území Městské památkové zóny Horažďovice má rozlohu 39,8 ha a zahrnuje celkem 38 objektů prohlášených za kulturní památku (údaj z roku 2020).

1. Zámek č. p. 11 a 12, areál, rejstř. č. 46949/4-2911, město Horažďovice 

Rozsáhlý zámecký areál s rozlehlým vnitřním nádvořím svou jižní stranou přiléhá k náměstí, západní a severní strana stojí nad svahem a navazuje na středověké opevnění města. Jádrem zámeckého komplexu je v severozápadní části areálu stojící čtyřkřídlá patrová budova bývalého gotického hradu s mohutnou nárožní hranolovou věží a drobným vnitřním nádvořím s renesančními arkádami a sgrafitovou výzdobou. V jižním křídle nad zbytky bývalé válcové hradní věže je situována raně barokní zámecká kaple s nástropní freskou Povýšení sv. Kříže. Na nejstarší část zámku navazují na východní a jižní straně mladší zámecká křídla.

Jižní raně barokní křídlo, přístupné z nádvoří dvouramenným schodištěm, má v patře velký reprezentační sál z doby kolem roku 1680, bohatě zdobený stropními a nástěnnými freskami s vojenskými motivy. Na jižní a východní straně nádvoří stojí budovy bývalého předzámčí. Na severozápadní straně areálu se v prostoru bývalého parkánu rozkládá zámecká zahrada s šestibokým raně barokním glorietem v ohradní zdi.

2. Kostel sv. Petra a Pavla, rejstř. č. 21979/4-2912, církev

Trojlodní stavba bazilikálního typu s autentickými konstrukcemi ze 13. a 14. století. Kostel patří k nejzajímavějším příkladům redukované gotiky z přelomu klasického a poklasicky expresívního slohu v našem prostředí. Jedná se o orientovanou stavbu, kdy na trojlodí bazilikálního typu navazuje presbytář široký stejně jako hlavní loď, ukončený třemi stranami osmiúhelníku. Užší dvoupodlažní boční lodě dlouhé stejně jako hlavní loď, mají v 1. patře umístěny empory.

Po severní straně presbytáře je věž obdélného půdorysu (1. patro věže dříve sloužilo jako kaple). K jižní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie s oratoří v patře. Zhruba před středem podélné fasády obou bočních lodí se nachází přibližně čtvercová předsíň. Loď kostela je kryta sedlovou střechou s valbami nad závěrem, obě boční lodi pak nízkým pultem. Půdy jsou prosvětlovány volskými oky, krytinou jsou prejzy. Na hřebeni presbytáře je posazen šestiboký sanktusník s jehlancovou stříškou, hrotnici makovice a ozdoba, na věži je střecha jehlancová ukončena římsou a hrotnicí s makovicí a ozdobou.

3. Kostel sv. Jana Křtitele, areál, rejstř. č. 17412/4-2914, město Horažďovice

Trojlodní renesanční hřbitovní kostel z konce 16. století, zbarokizovaný v roce 1693. V jižní části hřbitova se nachází novobarokní hrobka horažďovického stavitele D. Majera. Památkově chráněné části jsou:

kostel – orientovaný, k poměrně široké obdélné lodi je připojený užší presbytář ukončený třemi stranami pravidelného osmiúhelníku, po jižním boku presbytáře je připojena obdélná sakristie.  márnice - přiložena k vnitřnímu líci severního úseku ohrazení hřbitova. ohradní zeď - zhruba obdélná plocha rozlehlého hřbitova je ohraničena ohradní zdí, k jejímu vnitřnímu    líci jsou přisazeny hroby. Na jihozápadní straně je hlavní brána vtěsnaná mezi dva objekty, v severní zdi ještě jeden obdélný vstup osazený žulovým ostěním. hrobka rodiny Majerovy - na jižním okraji hřbitova, ve východním úseku jižní ohradní zdi.

  4. Kostel P. Marie s klášterem č. p. 313, rejstř. č. 15922/4-2915, církev 

Pozdně gotický klášterní komplex s jednolodním kostelem Panny Marie. V ambitech a kapitulní síni jsou dochovány sklípkové klenby z doby kolem roku 1500 charakteristické v pozdní gotice pro jihočeskou oblast. Barokizace areálu proběhla na konci 17. století.
	K východní straně budov přiléhá bývalá zahrada obehnaná zdí, její plocha je dnes zastavěná několika novodobými objekty, část je zatravněná s několika listnatými stromy. Památkově chráněné jsou tyto části:
kostel - orientovaný, k obdélné lodi je připojeno užší kněžiště s trojbokým závěrem. Na západní straně  je předsazená čtyřboká věž, sakristie nepravidelného půdorysu je začleněna do východního křídla konventu.
klášter čp. 313 - poměrně složitý komplex budov, který vznikl postupným rozšiřováním areálu. Základem je čtyřkřídlý konvent s křížovou chodbou a rajským dvorem (přiléhá k severnímu průčelí kostela). Dispozice je dvoutraktová, s výjimkou jižního křídla, kde je pouze ambit. Z fasády východního křídla vystupuje trojboký závěr kaple a přímé čelo refektáře, nachází se zde také bývalá kapitulní síň. Při kostele je situována sakristie a schodiště k oratoři. Na severní křídlo konventu navazuje spojovací křídlo k další budově, která má půdorys tvaru L. K východní fasádě spojovacího křídla je přiložený novodobý objekt (kuchyně).  kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého

5. Kaple sv. Vojtěcha, rejstř. č. 19133/4-2917, město Horažďovice

Barokní výklenková kaplička sv. Vojtěcha z roku 1738 má hranolovitý tvar a stojí na kamenném podstavci s polokruhem zaklenutými nikami na všech čtyřech stranách. Čelní výklenek s vyobrazením Piety je chráněn kamennou balustrádou se dvěma kuželkami. Zbývající výklenky znázorňují sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha a sv. Aloise z Gonzagy. Kaplička je hladce omítnuta a kryta prejzovou stříškou.

6. Kašna, Mírové náměstí, rejstř. č. 36390/4-2918, město Horažďovice 

Kašna z 1. poloviny 19. století. Uprostřed polygonální kamenné nádrže je skalka, která tvoří základnu válcovému sloupku nesoucímu mušlovou mísu. Mísa nese koule, na kterých spočívá jehlanec. Z maskaronů umístěných na míse tryská voda. Materiálem je pískovec.

7. Socha sv. Floriana, rejstř. č. 23056/4-2919, město Horažďovice

Barokní pískovcová socha sv. Floriána z 1. poloviny 18. století stojící na hranolovém soklu ukončeném obloukovitě vyklenutou římsou. Socha byla roku 1996 nahrazena kopií, originál je umístěn v prostoru vstupní chodby hasičské zbrojnice č. p. 235.

8. Děkanství č. p. 10, rejstř. č. 20821/4-2922, církev

Patrová původem renesanční budova na půdoryse protáhlého obdélníka s rizalitem při levé straně, přistavená zadní stranou k městské hradbě a při barokní přestavbě v 1. polovině 18. století rozšířená a přefasádovaná. Severní část objektu je klasicistní. V místě nad vchodem je zřízen velký vikýř bez oken zdobený maltézským křížem.

 9. Bývalá škola č. p. 67, rejstř. č. 18025/4-2923, město Horažďovice

Původně renesanční městský dům, z něhož se dochovala čelní stěna s trojúhelným trojetážovým stupňovitým štítem. Vnější (západní) zeď domu tvoří městská hradba, zpevněná opěráky. Tento patrový dům obdélného půdorysu stojící nad svahem byl v roce 1954 zcela přestavěn a zmodernizován. Z původního domu byly zachovány jen obvodové zdi včetně severozápadní štítové a protilehlé sousední při domě čp. 68.

 10. Městské opevnění, soubor, rejstř. č. 25790/4-2924, město Horažďovice

	Městské opevnění z doby po polovině 13. století tvoří po obvodu města souvisle dochovaná hlavní hradba s Pražskou a Prácheňskou bránou a parkánová zeď s pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Jedná se o nejstarší dochovaný šlechtický počin svého druhu u nás. Z původního městského opevnění se dochovaly různě dlouhé úseky hradeb kolem dokola celého města. Hradba, která původně vrcholila cimbuřím, není nikde zachovaná v celé výši. Daleko výrazněji než hlavní hradba se dochovala v úsecích parkánová zeď. Nedílnou součástí parkánové zdi jsou pravoúhlé, dovnitř otevřené bašty, které lze klást až do doby pozdní gotiky, kdy se těžiště obrany přeneslo na parkánovou zeď. Městské hradební zdi se dochovaly v proměnlivé výšce, zhruba od 1,5 do 5 metrů, v západním úseku pod masnými krámy dosahuje hradba výšky 6–8 metrů. Korunu kryjí jednak drny, jednak ploché kameny nebo cihla. Některé úseky hradebních zdí byly později zakomponovány do obvodových zdí mladších staveb. Části městského opevnění jsou:
Pražská brána (Červená) - na konci Plzeňské ulice. Původně cca 13 m vysoká stavba čtvercového půdorysu z lomového kamene má kvádrována nároží. Hranol věže je nad klenutým průjezdem rozdělen do 3 plochostropých pater a později nadezděný ještě dalším, cihelným podlažím. V přízemí se otevírá lomený oblouk s okosenou hranou a náběžními římsami. V jižním průčelí v prvním patře nad lomeným vjezdem je štěrbinové okénko. Bránu kryje stanová střecha s námětky. Na severním průčelí po levé straně přízemí se dochovala kladka na vytahování mříže.
	Prácheňská brána (jihovýchodní) - z této původně věžovité brány postavené v pol. 13. století v souvislosti se zřízením městských hradeb zbývá jen obvodové zdivo přibližně do výše patrové římsy sousedního stavení. Z vnitřní i vnější strany je brána prolomena lomeným obloukem vlastního vjezdu. Ostění je okoseno a pod patkou okosení vystupuje ještě široký sokl.
Jižní branka k Otavě leží na jižním okraji Podbranské ulice. Tvoří ji polokruhem zaklenutý, 2 m široký průchod ve vnitřní hradební zdi. Nad otvorem brány pokračuje ještě přibližně 1,5 m zdiva. Před branou je předsazen nepatrně nižší, asi 40 cm široký pas. Po stranách uličky pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde je zachován zbytek ostění vnější branky.
Dochované úseky hradební zdi. Charakteristická neobvykle malá tloušťka hlavní hradby města je cennou pomůckou při rozlišování původních úseků zdi. Tloušťka parkánové zdi 60–70 cm vykazuje odlišnou stavební techniku oproti hlavní hradbě.
	Dochované úseky městského opevnění jsou na severní a západní straně zámeckého areálu a pod děkanstvím, dále vedou směrem k jihu podél masných krámků, za č. p. 57 směrem k jižní brance. Pokračují podél jižní a jihovýchodní strany městského centra. Na východní straně jsou dochovány zdi za domy č. p. 81, 83, 506 a 116. Na severní a severovýchodní straně města chybí hmatatelné důkazy o průběhu opevnění, ale hranice parcel poskytují významnou indicii ke stanovení jeho průběhu. Fragmenty zdí lze najít pouze u č. p. 496, 33, 178 a 179.

11. Mariánský sloup, Mírové náměstí, rejstř. č. 20798/4-2925, město Horažďovice

Práce Jana Hofmana z roku 1725 je dominantou východní části náměstí. Podstavec je ze žuly, vlastní plastika z pískovce. Výška celého sloupu je cca 12 m. Na zeměkouli stojí plastika Panny Marie Immaculaty.

Slo   12. Sloup se sochou sv. Josefa, rejstř. č. 27944/4-2926,

Na hranolovém soklu s vysokým toskánským sloupkem stojí drobná plastika sv. Josefa s Ježíškem v náručí. Sousoší je barokního původu, na podstavci datované rokem 1708. Sloup je žulový, socha pískovcová.

13. Masné krámy, areál, rejstř. č. 38411/4-2929, město Horažďovice, FO

Protáhlé přízemní stavení obsahující 12 vedle sebe umístěných krámků, každý s klasicistními dveřmi a okenicí na prodejním okně. Objekt je pravděpodobně již barokního původu, v dnešní podobě klasicistní. Bohatě dochovány jsou původní truhlářské prvky. Jihozápadně od masných krámků stojí ve dvoře menší hospodářská budova, která vznikla patrně v polovině 19. století. Jedná se o domek porážky, který je svým jihozápadním průčelím napojen na městské opevnění. Stavba je čtvercového půdorysu s valbovou střechou krytou bobrovkami.

14. Městský dům č. p. 236, rejstř. č. 30682/4-2930, FO

Nárožní patrový barokní dům s působivým štítem s volutovými křídly a přiléhající branou. Objekt tvoří s domy na protější straně ulice kvalitní soubor historické zástavby před hlavní městskou branou.

15. Městský dům č. p. 5, rejstř. č. 26803/4-2931, FO

Jednopatrový řadový městský dům s klasicistními fasádami a bohatě členěným barokním štítem. Dům je původem gotický, má dochované gotické sklepy, dvorní křídla jsou barokní a klasicistní. Do dvora se vchází průjezdem z Podbranské ulice.

16. Zámecký mlýn č. p. 273, rejstř. č. 37640/4-2932, FO

Rozlehlá patrová budova téměř čtvercového půdorysu s eklekticky upravenou fasádou a širokým štítem s volutovými křídly. Původně renesanční mlýn byl zakreslen již na pohledu na Horažďovice z roku 1606.

17. Městský dům č. p. 47, rejstř. č. 28533/4-2936, FO

Městský gotický dům z 15. století se zachovanými gotickými architektonickými články (vstupní lomený portál, okno s kamennými pruty ve tvaru kříže) byl přestavěn renesančně. V interiéru je vložena sýpka. Tento patrový frontový dům je zastřešen sedlovou střechou s taškami.

18. Městský dům č. p. 48, rejstř. č. 33046/4-2937, FO

Přízemní gotický městský dům z 1. poloviny 15. století se zachovaným gotickým portálem. V suterénu se nachází valená klenba s otisky šalování, v přízemí křížová klenba s hřebínky na hranách. Areál městského domu sestává přízemního domu v okapní orientaci do Havlíčkovy ulice. Za domem je nevelký dvůr přístupný průjezdem domu s lomeným gotickým portálem. Ve dvoře stojí ještě obytný dům a z jihu dvůr uzavírá stodola, obě budovy rovněž spadají do památkové ochrany.

19. Městský dům č. p. 70, rejstř. č. 18914/4-2938, město Horažďovice

Drobný domek gotického původu, přiléhající k severní městské bráně, je součástí opevnění města. Stavba vznikla spolu s opevněním ve 13. století, úpravy jsou z 2. poloviny 19. století. Patrový domek nepravidelného obdélníkového půdorysu má sedlovou střechou s polovalbou, krytou eternitovými šablonami. V zadní části domu je ukončen půdorysem ve tvaru L. Okolní část prostranství ohrazeného plnou zdí tvoří prostor malého omítaného dvorku.

20. Městský dům č. p. 57, rejstř. č. 27215/4-2939, FO

Městský dům, vzniklý v 19. století spojením 2 původně samostatných renesančních objektů. V budově jsou dochována sgrafita, renesanční dispozice s dvojicí schodišť a renesanční klenby. V levé části domu i dvora probíhá městská hradba. Kromě obytného domu je památkově chráněn ještě dvorní trakt, spojovací objekt a stodola.

 21. Městský dům č. p. 33, rejstř. č. 28354/4-2942, FO

Městský dům renesančního původu, přestavěný klasicistně. Objekt je částečně přistavěný k vnitřní hradební zdi, jeho zahradu lemuje vnější hradba se štěrbinovými střílnami. Dům s hospodářským stavením (které bylo již demolováno) dříve souvisel se systémem městského opevnění. V roce 1965 byla ubourána jeho část při silnici, z původního většího domu se zachovala pouze část odsunutá dále do ulice. V linii vnější městské hradby byl postaven objekt stodoly, což je stavba z omítaného smíšeného zdiva krytá sedlovou střechou a mající oboustranný vjezd. Pravou stranu stodoly tvoří zeď nárožní bašty (součást sousedního domu č. p. 496).

22. Městský dům č. p. 49, rejstř. č. 33400/4-2944, FO

Patrový městský dům s přiléhající polokruhem zaklenutou branou. Sklep a část obvodového zdiva domu je pravděpodobně již gotického původu, v interiéru se nachází barokní křížové a valené klenby s trojúhelnými výsečemi. Kamenný vstupní portál s vraty je barokní. Obytný dům je zděný omítaný s valbovou střechou v okapní orientaci do Havlíčkovy ulice.

23. Městský dům č. p. 52, rejstř. č. 31810/4-2946, PO

Řadový patrový renesanční dům s pravoúhle ustoupenou fasádou. Objekt je z druhé poloviny 16. století, má gotický sklep a renesanční klenby v přízemí. Při rekonstrukci v 90. letech 20. století byl výrazně změněn výraz jeho fasád.

24. Městský dům č. p. 65, rejstř. č. 16877/4-2947, PO

Městský dům patrně již gotické dispozice byl upravovaný barokně a klasicistně. Tento nárožní patrový dům je zastřešený valbovou taškovou střechou. V hladce omítnuté fasádě v průčelí jsou pravoúhlá okna. Kolem celé nádvorní fasády probíhala v 70. letech 20. století dřevěná pavlač, která nyní chybí.

 25. Městský dům č. p. 81, rejstř. č. 23738/4-2948, PO

Nárožní přízemní dům s polopatrem a s připojeným hospodářským zázemím. V interiéru domu se v přízemí i patře dochovaly renesanční klenby s hřebínky, valené klenby a trámové stropy. Renesanční dům hospodářského charakteru je součástí historické zástavby. Vedle průjezdu jsou stáje s empirovými klenbami na pasech. Na dvorku přiléhá k hradební zdi domek s křížovou hřebínkovou klenbou. Jeho střecha je pultová.

26. Bývalá šatlava č. p. 82, rejstř. č. 30523/4-2949, FO

Drobný patrový objekt při městské bráně, postavený pravděpodobně současně s městským opevněním ve 13. století. Zadní trakt domu je barokní. V interiéru se nacházejí valené klenby s výsečemi.

Tento ze tří stran volně stojící dům má vysokou sedlovou valbovou střechou. Na levé straně přiléhá k domu hospodářské stavení souseda, pravý bok tvoří boční stranu městské brány. Zadní trakt leží vně vnitřní městské hradební zdi a byl přistavěn zřejmě dodatečně (v období baroka). Hradební zeď oddělující přední a zadní trakt domu je v objektu částečně zachována. Stavba je umístěna za levou obvodovou stěnou domu a pouze menší část vystupuje z půdorysu vně stavby, tvoříc zadní stranu omítaného dvora. Má pultovou střechu krytou eternitem a zčásti taškami.

27. Městský dům č. p. 92, rejstř. č. 17521/4-2950, FO

Přízemní městský dům renesančního původu byl upravený klasicistně a v závěru 19. století. V části interiéru jsou zachovány renesanční klenby, v části klenby klasicistní. Široké průčelí je novodobě upraveno. Vlevo je široké novodobé okno, dále čtvercový vjezd a tři novodobá okna.

28. Hostinec U Černého orla č. p. 100, rejstř. č. 37109/4-2951, FO

Přízemní nárožní, původem renesanční dům s dochovaným sklepem a křížovou hřebínkovou klenbou v nárožní místnosti. Hladké fasády jsou z 2. poloviny 19. století. Průčelí obrácené do Trhové ulice je šestiosé se vstupem ve třetí ose zleva. Východní strana je trojosá s vchodem do hostince uprostřed.

29. Kaple sv. Jana Nepomuckého, rejstř. č. 27801/4-2953, město Horažďovice

Drobná barokní kaple s trojúhelným štítem a s pětibokým závěrem, zapojená do ohradní zdi. Na čelní straně je hluboká nika s plastikou sv. Jana Nepomuckého. Datovaná je chronogramem do roku 1729.

30. Kamenný most přes mlýnský náhon, rejstř. č. 44195/4-4286, FO

Barokní kamenný silniční most z poloviny 18. století podklenutý nízkým polokruhovým obloukem je doplněn samostatným menším mostkem pro pěší. Překonává mlýnský náhon (Mlýnský potok) v jihozápadní části města u zámku.

31. Brána mezi č. p. 6 a č. p. 8, rejstř. č. 10392/4-4852, město Horažďovice

Kulisová renesanční brána z konce 16. století. V přízemí je polokruhem zaklenutý otvor vjezdu, nad ním nepravé patro se dvěma segmentem zaklenutými otvory (nepravými okny). Jejich úprava rámováním je zřejmě až klasicistní včetně dřevěných žaluzií. Nad okny se nachází štít členěný pilastry, završený dvěma proti sobě obrácenými úseky volut. Na vrcholu a v krajích štítu je nacházejí odstupňované čučky.

32. Městský dům č. p. 46, rejstř. č. 10394/4-4853, FO

Původem renesanční patrový řadový dům s klasicistní fasádou, doplněnou roku 1888 eklektickými prvky. V části domu zůstaly zachovány renesanční klenby. V přízemí vpravo byl dříve obchod. Uprostřed je stlačeným obloukem zaklenutý domovní vstup, uzavřený klasicistními dveřmi. Ve dvoře na objekt navazuje po pravé straně dvorní křídlo. Na zadní fasádě hlavní budovy i pravého dvorního křídla obíhá pavlač.

33. Městský dům č. p. 58, rejstř. č. 10391/4-4854, FO

Nárožní patrový volně stojící dům s gotickými sklepy a obvodovým zdivem přízemí, upravený do dnešní podoby klasicistně. Na severní straně západního dvorního průčelí navazuje krátké přízemní křídlo, kryté sedlovou střechou.

 34. Městský dům č. p. 101, rejstř. č. 10387/4-4855, FO

Původně renesanční dům, upravovaný barokně a v 70. letech 19. století. Je součástí kvalitního souboru historických objektů při gotické městské bráně a šatlavě. Areál drobnějšího městského domu sestává z přízemního obytného stavení a vjezdové brány do dvora. Dvorek nepravidelného půdorysu je stísněný a přimyká se k městské hradbě.

35. Kovárna č. p. 137, rejstř. č. 10393/4-4856, FO

Drobná přízemní klasicistní stavba se sedlovou střechou ukončenou polovalbou krytou bobrovkami. Nad hlavním vchodem na jižní straně je poměrně rozměrná jehlancová stříška.

36. Hotel Modrá hvězda, č. p. 154, rejstř. č. 10395/4-4857, město Horažďovice

	Památkově chráněná je z Hotelu Modrá hvězda jen část budovy s divadelním sálem. Objekt byl postaven na místě rozlehlého komplexu bývalého zájezdního hostince z počátku 19. století v klasicistním slohu. Z tohoto období se zachovala nárožní část objektu s divadelním sálem přes dvě patra a s fasádou s historizujícími novoklasicistními prvky vysokého pilastrového řádu s korintskými hlavicemi.
Mezi nimi je sedm vysokých oken zakončených půlobloukem. Na severozápadní straně plynule navazuje novodobě řešený objekt hotelu č. p. 152 a 153, část této novodobě upravené budovy (v rozsahu 3 okenních os přízemí) je součástí prohlášeného       č. p. 154.

37. Husův sbor Církve čs. husitské č. p. 149, rejstř. č. 10388/4-4881, církev

Příklad náročné dominantní architektury z konce 19. století s romanticky historizujícími detaily. Tato jednopatrová budova se vstupní chodbou ve střední ose, ke které přiléhají místnosti přízemí, je dominantou okolní nižší a prosté zástavby. V patře se nachází rozlehlý sál s pěti okny, zaklenutými půlobloukem, ve střední ose vstup na balkon podpíraný dvojicí sloupů s vysokými sokly. Nad hlavní odstupňovanou římsou je novorenesanční štít. Střecha je řešena jako křížový průnik sedlových střech, v místě styku se nachází osmiboká věžička zakončená cibulovitou bání s hrotem.

38. Pivovar č. p. 1079, rejstř. č. 10381/4-4884, FO

Přízemní objekt protáhlého půdorysu s rozsáhlými vysoko klenutými sklepy, v přízemních prostorách se nacházejí pruské klenby do pasů. Vybudován byl jako zámecký pivovar v roce 1866. Výroba piva byla ukončena v roce 1946. Jedná se o výraznou průmyslovou architekturu střídmého stylu s historizujícími detaily.

Mimo MPZ Horažďovice se v k. ú. Horažďovice nachází několik zajímavých kulturních památek

• poutní kaple sv. Anny, areál, rejstř. č. 19187/4-2956, město Horažďovice
• městský dům č. p. 212, rejstř. č. 10396/4-4857, FO
• obora na Chrástu (prohlášena roku 2010), rejstř. č. 103928, město Horažďovice
• gloriet (prohlášen roku 2010), rejstř. č. 103970, město Horažďovice
• židovský hřbitov (prohlášen roku 2019), rejstř. č. 106331, PO