Problematika nebezpečných odpadů se netěší takové publicitě jako recyklace plastů, papíru nebo skla. Možná proto, že se nikomu nechce veřejnost děsit informacemi jako jsou kilogramy, rtuti, olova, zbytků pesticidů a dalších jedů, které se mnohdy povalují, v tom horším případě, v blízkostí naších obydlí. A to je škoda, protože nebezpečný odpad se jmenuje nebezpečný proto, že NEBEZPEČNÝ opravdu je. Veřejnost by se o tomto nebezpečí měla dozvědět, vyděsit se a následně se začít rozumně chovat.
I přes svoji nebezpečnost velké množství nebezpečných odpadů končí v popelnicích. Ruku na srdce, kolik jste letos vyhodili monočlánků a plechovek od barvy?
Všechny nebezpečné odpady mají společné to, že obsahují látky smrtelně jedovaté pro člověka, zvířata a rostliny. Teda pro všechno živé. Na skládkách, zvlášť na těch černých, jejich obsah kontaminuje půdu a půdou se kontaminuje všechno živé.
Co všechno se považuje za nebezpečný a co se s ním děje dál?
Autobaterie – vykupují se do Kovohutí Příbram. Ve speciálních jímkách se nejdříve z nich vypustí elektrolyt a pak se z nich získává olovo.
Baterie, monočlánky - je nebezpečným výrobkem, pokud se dostane na nesprávné místo. Obsahují řadu těžkých kovů (kadmium, rtuť, olovo) a chemikálií, které pokud se dostanou do lidského organizmu způsobují velmi závažné komplikace.
Například: · rtuť, i když ji je v současných bateriích a monočláncích opravdu minimum, v membránách buněk lidského těla se váže na atomy síry a může měnit osmoregulaci a transport sacharidů do buňky, a tím způsobit až její odumření.
· olovo ovlivňuje funkci enzymů a může snižovat schopnost kostní dřeně produkovat červené krvinky, u dětí způsobuje zpomalený duševní vývoj…
Protože jsou svými rozměry zanedbatelné, málokdo se dvěmi monočlánky a baterií od mobilu běží do sběrného dvoru. Baterie lze odevzdat téměř ve všech prodejnách, kde je prodávají, vztahuje se na ně pro výrobce povinnost zajistit zpětný odběr.
Zářivky a úsporné žárovky – jsou využívány ke zpětnému získávání rtuti. Nerozbíjejte je, jinak se rtuť ve výparech dostane do ovzduší. Podléhají zpětnému odběru, kterým se zabývá firma EKOLAMP, jeden z kolektivních systému pro zpětný odběr. Více o systému EKOLAMP na stránkách www.ekolamp.cz
Staré léky – ty je nejlepší odevzdat v lékárně. Pro zajímavost uvedu, že v roce 2007 se zpět do lékáren odevzdalo léku za více než 2 miliardy korun. Kolik se jich prostě vyhodilo do popelnic, to nikdo neví. Léky se spalují ve speciálních zařízeních nebo ve spalovnách nebezpečného odpadu.
Obrazovky televizorů a monitory - jsou nebezpečné tím, že obsahují tzv. luminofory, které obsahující oxidy těžkých kovů. Po tom, co se z vaší televize roztřídí všechno kovové, plastové a jiné, obrazovka se rozřízne a luminofor se odsaje. No a ze skla se vyrobí zase nová obrazovka.
Lednice, mrazáky – obsahuji freony, které poškozují ozonovou vrstvu. Proto se freon odsává. Nebo se celá lednice rozdrtí, freon se odsaje a jednotlivé složky se elektromechanicky roztřídí. Kov se roztaví třeba na nové lednice a z plastu se může vyrobit alternativní palivo. Táto zařízení a řada dalších spotřebičů pocházejících z domácností podléhají zpětnému odběru, více na www.elektrowin.cz
Nebezpečným odpadem jsou také oleje, barvy, plechovky od barev, obaly od různých chemikálii, teploměry a jiné.